Mnozí z vás, si po seznámení se s plánem projektu, asi položí otázku „proč právě takto plout sám a nikde nezastavit“.
Jistě, je docela divné, že někoho může lákat být rok sám na moři a po většinu času vidět jen oblohu a moře. Ve vzácném případě mlhavě spatřit obrysy nějakého kontinentu nebo osamělých ostrovů. A přitom obeplout celý svět. Opravdu se to těžko vysvětluje, zejména pak manželce nebo přítelkyni. Každý, kdo se na takovou plavbu vydává, má svoje důvody a cíle.
Myslím, že jedno však zůstává pro všechny takové jachtaře společné. Ten, kdo se na osamělou plavbu vydává, chce být sám sebou v okamžicích, kdy se stává opravdovou součástí přírody. Kdy v nedozírných vodách moří a oceánů sám rozhoduje, jak si s větry, vlnami, lodí a osamělým životem na lodi poradí. V tomto případě nic nelze „okecat“, či přehodit na druhého a zbavit se odpovědnosti za svoje konání a rozhodování. Výsledek je totiž ihned vidět a ukáže se, jak na tom člověk je se stavem „těla i ducha“.
Ne jako v současném světě, kde téměř vše je svazováno různými příkazy, zákazy a snahou rádoby mudrců na všech úrovních společnosti, či často vyšinutých jedinců, určovat, jak máme správně prožít svůj vyměřený čas na planetě Zemi. Mnohdy se tak děje jen za účelem získaní moci nebo vlastního byznysu a z přesvědčení o své absolutní pravdě. Osamělá nonstop plavba je jeden z dobrých způsobů, jak se vymanit z dosahu takových manipulátorů života, ze současného společenského konzumu a tak naplnit touhu být opravdu sám sebou.
Přesto však, i když je člověk na plavbě sám, tak potřebuje mít na souši někoho, s kým je nějak v suchozemském životě spjat a na koho se může stoprocentně spolehnout. Člověk ve své podstatě v dnešním světě nemůže být absolutně sám. Ani na takovéto plavbě, kdy asi největším problémem je překonání dlouhého osamění. Naštěstí žijeme v době mobilních komunikačních technologií a internetu. O to větší úctu je třeba vzdát těm, kteří v minulosti vyplouvali bez těchto možností.
Snad těchto pár kusých filosofických úvah vás přesvědčí, že tento náročný projekt má svůj smysl nejen pro skippera na s/y Endurance a náš námořní jachting, ale také jako inspirace pro další lidi, kteří by chtěli být opravdu sami sebou. Jedno, jestli na moři nebo na souši. Vede mně k tomu nejen vlastní zkušenost, ale i předaná zkušenost těch, kterým se tento cíl podařilo dosáhnout.
Proto i já chci být nápomocen tomu, aby tato plavba dokončila to, co se mně na s/y Singa nepodařilo.
Přízeň Neptuna s/y Endurance a skipperovi Vlastovi Vondráčkovi.
Petr Ondráček
