Plavba byla společným projektem Petra a jeho manželky Jarmily. Její příprava trvala sedm let a byla financována plně z vlastních prostředků. Bylo nutné provést přestavbu lodě pro ovládání jedním člověkem a vybavit ji špičkovou navigační, palubní a komunikační elektronikou.
Hlavním cílem bylo uskutečnění první české osamělé plavby kolem světa bez zastávky a asistence na vlastnoručně postavené, 8,5 metrů dlouhé, celolaminátové plachetnici jménem Singa. Dalším cílem byl pokus o překonání letitého rekordu 313 dní v této délkové kategorii, který doposud drží anglický jachtař Robin-Knox Johnston z roku 1968. Plavba měla také završit Petrovu snahu o obeplutí všech nejvýznamnějších mysů světa pro závody a plavby kolem světa.
Trasa byla naplánována z tradičního místa startu závodů u jihoanglického přístavu Falmouth (spojnice majáků na mysu Lizard Point a francouzského ostrova Ushant) východním směrem kolem Mysu Dobré naděje, Austrálie, mysu Horn a zpět do místa startu.
Singa byla dopravena transportním kamiónem ze suchého doku v podhorské vesničce Mokré do německého Gruenendeichu. Zde byla loď vystrojena a zprovozněno veškeré její vybavení. Dne 6. srpna 2011 se Singa vydala po Labi do jihoanglického přístavu Falmouth, kde proběhla závěrečná příprava, opravy a doplnění zásob na rok plavby.
Petr se po rozloučení s manželkou, která se významně podílela na přípravě a vlastním průběhu plavby, vydal na asi 15NM (NM – námořní míle) vzdálenou startovní čáru dopoledne v neděli 28. srpna 2011. Tu protnul v 10:28 UTC na pozici 49° 54,4´N 005° 12,5´ W.
Zhruba v polovině Biskajského zálivu došlo k vážné poruše elektronického autopilota a větrného generátoru. Petr se tak rozhodl vrátit do Falmouthu. Po zakoupení porouchaného vybavení a dalšího autopilota Petr se Singou znovu odstartuje 18. září 2011 v poledne z pozice 49° 54,49´N, 005° 15,25´W. Tentokrát však do bouří s převažujícími jihozápadními protivětry. Plavba Biskajským zálivem tak trvá 10 dní.
Po plavbě v extrémních podmínkách bouří, střídaných s bezvětřím v Koňských šířkách pod Kapverdskými ostrovy, Singa protíná rovník 2. listopadu v 05:56:36 UTC na poledníku 28° 32,475´W.
Plavba Jižním Atlantikem je rychlá a 2. prosince 2011 obeplutím Mysu Dobré naděje vplouvá Petr se Singou do bouřlivého Indického oceánu. V něm tráví Vánoce a vstupuje do roku 2012.
Během plavby v Indickém oceánu se začínají projevovat technické potíže lodní elektroniky a zejména autopilotů. Ty se podařilo částečně nahradit mechanickým zařízením s gumicukovým lanem, které si Petr z nouze vymyslel a vyrobil. Plavba se začíná zpožďovat i vzhledem k častým bouřím s protivětry dosahujícími rychlosti až 50 uzlů, protiproudy a vysokými vlnami. Bouře a vysoké vlny si často vynucují zastavení lodě pro jejich bezpečné překonání a mechanický autopilot ne vždy umožňuje plout žádoucím směrem.
Vše vyvrcholí na první jarní den dvojím převrácením v 01:30 UTC a 02:30 UTC asi 200NM jižně od Tasmánie v bouři s větrem kolem 70 uzlů a vlnami dosahujícími výšky 10 metrů. Po prvním převrácení se neopravitelně roztrhá hlavní plachta. Petrovi tak zbývá už jediná. K tomu se vzápětí po přetržení lana o průměru 14 milimetrů přidá ztráta vodní kotvy. Vzhledem k tomu, že celý projekt neměl žádného sponzora, si Petr mohl pořídit pouze dvě sady plachet.
Ztráta hlavní plachty, vodní kotvy a zpoždění neúměrně zvýšilo riziko v těžkých červencových bouřích u mysu Horn. Tak malá loď by se nepochybně nevyhnula dalším převrácením, které by mohly mít za následek vážné poškození Singy a nutnost žádat o záchranu, nebo dokonce její potopení.
Petr se po zhodnocení situace a všech rizik rozhodl ukončit nonstop plavbu v její polovině u antipodu a přistát na Novém Zélandu v Aucklandu. Singa obepluje antipod 17. dubna 2012 v 04:52 UTC a mění kurs na sever do Aucklandu.
Celkem bylo od druhého startu upluto 16 162NM za 5077 hod. To je doposud nejdelší česká osamělá plavba bez zastávky. Současně se tak Petrovi podařilo završit obeplutí všech nejvýznamnějších mysů – Finisterre (POR), Mys Dobré naděje (JAR), Leuwin (AUS), Jihozápadní mys (TAS), Jihozápadní mys (NZ) a mys Horn, který obeplul v roce 1998.
Ani plavba do Aucklandu nebyla jednoduchou záležitostí. Ztráta jedné lopatky lodní vrtule neumožnila použití motoru. Časté bouře s protivětry střídající se s bezvětřím a dvojí převrácení v zátoce Hawke‘s Bay s opětovným roztrháním jediné hlavní plachty, dokonale prověřily Petra a jeho Singu. Petr po dramatickém závěru přistává v Aucklandu tři hodiny po půlnoci 29. května 2012.
O této extrémní a dramatické plavbě dlouhé více jak 20 000NM je možné se dočíst v Petrově knize „Sám čtyřmi oceány“ (IFP Publishing, 2013) a na internetových stránkách www.sailboat-singa.cz.
